PRAVIDLA – Základní skladební dvojice
Pojďme si vysvětlit, co je to základní skladební dvojice a jaké větné členy zahrnuje. Teorii proložíme praktickými ukázkami a na konci už budeme vědět, jak se tvoří pravopisná česká věta.
Co je to základní skladební dvojice?
Skladební dvojice, jinak také syntagma, je dvojice větných členů, které jsou k sobě vázány syntaktickou závislostí. Základem této dvojice – věty je podmět a přísudek. Pokud jde o holou větu, je tvořena nerozvitým podmětem a holým přísudkem.
Hledáme ve větě základní skladební dvojice
Ve větě je podmět = podstatné jméno či zájmeno v 1. pádu a přísudek = sloveso v určitém tvaru. Tato dvojice na sebe však váže další větné členy a větví se. Podmět a přísudek je však základním kamenem, ze kterého se může věta rozšiřovat.
Co určuje podobu přísudku?
Vždy je to podmět, který udává přísudku správnou osobu, rod i číslo. Poznat správně podmět a přísudek je zásadní i pro spravný pravopis, mluvíme o shodě přísudku s podmětem. Každá věta v českém jazyce má jen jednu základní skladební dvojici. Uveďme si příklady, ve kterých uvidíme, že podmět udává tvar přísudku:
psi – štěkali
očka – mrkala,
kočka – mňoukala,
ty – děláš,
oni – píší.
Poznáváme podmět a přísudek
Pokud hledáme podmět, hledejme podstatné jméno vždy v prvním pádě. Na to se ptáme: Kdo, co? Takže si zkusme najít podmět v následující větě:
Ztracený pes hledal marně svůj domov.
Kdo, co hledal marně svůj domov? Pes = podmět.
Podmět máme, tak si pojďme určit přísudek, který vyjadřuje, co dělá podmět. Co dělá pes? Hledá.
Přísudkem je tedy sloveso hledá.
Větu tedy můžeme označit takto:
Ztracený pes hledal marně svůj domov.
V následujících příkladech jsme pro vás zvýraznili tučně podmět a přísudek, abyste si vyzkoušeli určování v praxi.
Zpocený Petr zaběhl maraton velmi úspěšně.
Moje maminka peče ty nejlepší buchty.
Kamarádky měly nové a květinové šaty.
Naše kočka nesnáší drbání na tlapkách.