Účinnější × účinější

Zdvojené souhlásky dávají zabrat řadám studentů. Naštěstí se tu setkáváme nad možnostmi, z nichž je pravopisně správná jen jedna, a na tu se podíváme v tomto článku.

Účinější

Jako první slovo jsme zvolili ÚČINĚJŠÍ, protože ho hned můžeme vyloučit. Tato podoba je nesprávná a v českém jazyce se nepoužívá. Je to podobné jako u slova ÚČINNÝ, kdy se píší správně dvě N, nikoliv jedno.

Účinnější

Správnou volbou je tedy ÚČINNĚJŠÍ s dvěma N. V tomto případě je to jen vystupňované přídavné jméno, u kterého se zachovají dvě N, protože přídavné jméno je zakončeno na příponu -ný.

Proč ještě ve slově zůstávají dvě N?

Přídavné jméno je tu odvozené od podstatného jména ÚČINEK, ve kterém je -ek koncovkou, po jejímž odtržení nám zůstane kořen slova ÚČIN, ke kterému jen přidáme příponu -NÝ, tedy ÚČINNÝ.

Písmeno N se zdvojuje a tato varianta zůstává i ve stupňování slova. To znamená u druhého i třetího stupně přídavného jména. Správné varianty jsou tedy účinnější a nejúčinnější.

Pojďme se podívat na konkrétní příklady:

Pokud budu mít ten nový a účinnější lék na chřipku, bude mi lépe.
Potřebuji si pořídit účinnější lak na vlasy, aby mi účes držel.
Jejich pravidla jsou účinnější, proto soutěž funguje.
Lékařka mi doporučila účinnější antibiotika, která jsou mnohem silnější.