Disharmonie × dizharmonie

Nacházíme se u problematických slov, ve kterých lidé často chybují. Je to slovo disharmonie a dizharmonie. Přemýšlíte, jak je napsat? Vysvětlíme si, který tvar slova je správný a který se nepoužívá.

Dizharmonie

Slovo dizharmonie se rozhodně nepoužívá. Možná to v někom evokuje podobnost slov renesance a renezance. To jsou však varianty, které se dají psát obojím způsobem. Jedná se totiž o dublety, jejichž tvary jsou pravopisně správné. Slovo disharmonie však žádný dublet nemá, proto si zapamatujme jen jeden způsob, a to následující.

Disharmonie

Disharmonie je správná volba. Když je něco v disharmonii, znamená to, že to neladí, není to v souladu s něčím. Opakem je slovo harmonie.

V hovorovém jazyce se používá spíše označení nesoulad, neshoda nebo rozpor. Ve větě pak slovíčko funguje jako podstatné jméno, které se skloňuje podle ženského vzoru. V jednotlivých pádech se používá takto:

  1. pád – harmonie
  2. pád – harmonie
  3. pád – harmonii
  4. pád – harmonii
  5. pád – harmonie
  6. pád – harmonii
  7. pád – harmonií

Nejlépe si slovo harmonie zapamatujeme podle příkladů.

Příklady:

Ta melodie se mi vůbec nelíbí. Je to celé v disharmonii a tóny si odporují.
Nespí se mi tu dobře, nejspíš tu budou energie v disharmonii.
Disharmonie mezi lidmi na pracovišti je velký problém. O tom bych vám mohl vyprávět.

Autor/ka: Bc. Barbora Mikysková
Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český
Pošli tento příspěvek svému blízkému