Oxymorón × oxymoron × oxymóron

Na první pohled je patrné, že následující výraz, který vám tu nabízíme, není původně český. Ano, jedná se o slovo cizího původu.

Výraz pochází původně z řeckého „oxumōron“, již zde vidíme naznačenou délku nad samohláskou „o“. Dlouhá samohláska zůstala i ve spisovné české variantě, píšeme pouze a jenom oxymóron. Pozor na umístění právě dlouhé samohlásky — podoba „oxymorón“ je chybná, i přesto, že nás výslovnost k tomuto psaní chybně navádí.

Výraz je původně složen ze dvou slov, a to: řeckého „oxys“ (ve významu ostrý) a též řeckého „moros“ (ve významu tupý). Tento původ slova hraje roli i při současném významu, protože se jedná o protiklady nebo též skutečnosti, které jsou významově postavené proti sobě.

Oxymóron (české synonymum je protimluv) je termín z literární teorie, který označuje básnickou figuru, jež spojuje slova významově protikladná (např.: živá mrtvola, Svítání na západě apod.). Pozor na zrádné skloňování tohoto výrazu, např.: 2. pád č. j. bez oxymóra, 3. pád č. j. k oxymóru apod.

Příklady:

Studenti měli za úkol najít v básni oxymóron.

Spojení „ohlušující ticho“ může být označeno jako oxymóron.