Domnělý × domělý

Slova se souhláskovou skupinou –mně- / -mě- nás mohou pěkně potrápit a patří mezi problematické.

Pravopis přídavného jméno domnělý je ovšem poměrně jednoduché si zapamatovat. Můžeme si pomoci slovesem, které je základem našeho slova, a to: domnívat se. I zde slyšíme a vidíme spojení –mn-, toto spojení musí být přítomno i v našem slovesu (domnívat se – domnělý).

Též nám vypomůže podobnost a příbuznost se slovem domněnka, které patří mezi těch několik slov, která si musíme pamatovat, protože se vždy píší s „mně“ v základu (připomněl, vzpomněl, zapomněl, pomněnka, domněnka). Ať tak či onak, vždy můžeme napsat pouze domnělý.

Přídavné jméno domnělý označuje něco, co se zdá být skutečné či pravé, ale není (domnělý přítel apod.). Stejné zdůvodnění pravopisu platí i pro příslovce domněle.

Příklady:

Nemusíš mít strach, bylo to jen domnělé nebezpečí.

Nikdo nechceme mít pouze domnělé přátele.

Domnělý přístup mě zaskočil, ale později jsem zjistil, že mě chtěli jen přesvědčit, abych podepsal smlouvu.