Mimochodem × mimo chodem

I přesto, že původně se jednalo o dvě samostatná slova a celý výraz se bezpochyby skládá ze dvou složek, v současném jazyce již toto dělení příliš nepociťujeme a slovo píšeme jednoznačně dohromady, tedy mimochodem.

První složka slova „mimo“ nese význam vedle, kolem, okolo i v jiných slovech, např. mimoděk, mimovolně, mimozemšťan apod. I druhá část slova má svůj význam — podstatné jméno chod užíváno ve významu průběh, postup.

Tak je tomu i v případě našeho příslovce (slovo též může vystupovat jako částice) mimochodem, které se užívá ve významu bezděčně, bez úmyslu, jen náhodou, letmo apod. (mimo běžný, hlavní chod událostí apod.). Oba výrazy se ale tak často vyskytovaly vedle sebe, že došlo k jejich spojení v jedno slovo procesem tzv. spřahování.

Příklady:

Jen tak mimochodem mi oznámil, že ho vyhodili z práce.

Mimochodem, kde mám deštník?