Naivní × najivní

Pravopisně správná je pouze podoba naivní s „i“ v základu slova.

Jedná se o slovo cizího původu, a proto je možné napsat takto, i přesto, že tento vzhled působí netradičně a máme tendenci psát navíc vkladné „j“, které ve slově správně vyslovujeme.

Při pravopisu se ale řídíme původními podobami slov, jež pocházejí z cizích jazyků; v angličtině známe výraz naive, v němčině výraz podobný nai, v obou těchto tvarech píšeme v základu slova „i“ bez vloženého „j“.

Proto musíme tento pravopis respektovat i v českém jazyce. Naivní je přídavné jméno, které používáme pro pojmenování někoho, kdo se chová či smýšlí dětinsky, jednoduše, infantilně, prostě, hloupě apod.

Příklady:

Nebuď tak naivní.

Markéta si naivně myslela, že se na ten test učit nemusí.

Byla to naivní představa.