Húlava × hůlava

Jedinou pravopisně správnou variantou slova je húlava s „ú“. Jedná se o podstatné jméno označující nárazový prudký vítr/vichr, který zpravidla trvá několik minut či dešťovou přeháňku.

Pravopis slova se nám může zdát poněkud podivný, protože zcela neodpovídá běžným pravidlům. Všichni víme, že čeština se řídí základním pravidlem: pokud je dlouhé „u“ na začátku slova – píšeme jej s čárkou (úkol, úhel, úloha, úpon, úkaz apod.), pokud je uprostřed slova – píšeme jej s kroužkem (půst, lůno, kůň, růže atd.) + výjimky u složených slov: trojúhelník, pravoúhlý apod.

„Ú“ se ale navíc používá v případech, kdy se jedná o nářeční podobu slova či specifický výraz (často ne zcela spisovný apod.), což je o tento případ. Proto je nejlepší si tuto další českou výjimku zapamatovat a mít na mysli, že slovo húlava se píše vždy s „ú“.

Příklady:

Lesy v horách byly zničeny jevem, který meteorologové označili jako húlava.

Na Moravě včera řádily bouřky, objevila se i húlava.