Lýčí × líčí

Český pravopis zná obě podoby slova – lýčí i líčí, každé ale nese jiný význam a musíme je jinak používat.

Lýčí

Lýčí s „y“ je podstatné jméno pojmenovávající lýko – tedy tu část pod kůrou stromů, která rozvádí živiny. Slovo lýko patří mezi vyjmenovaná slova po L, proto píšeme „y“. Stejně je nutné napsat i slova odvozená, například: lýčený (vyrobený z lýka).

Líčí

Líčí je konkrétním tvarem slovesa (3. osoba jednotného čísla), infinitivem je tvar líčit/líčit se a to buď ve smyslu líčit se jako malovat si líčidly obličej, nebo ve významu popisovat něco s citovým zabarvením (slohový útvar líčení). Dalším možným významem je klást nástrahy (pytlák líčí nástrahy na zvěř). Ani jeden z těchto významů není spjat s vyjmenovanými slovy, a proto není důvod psát „y“.

Příklady:

Dříve se nosily boty vyrobené z lýčí.

Ráda sleduji maminku, když si ráno líčí oči a rty.

Pytláci u nás v lese líčí pasti na divokou zvěř.

Ráda ho poslouchám, vždycky to líčí tak věrohodně.