Scvrklý × zcvrklý

Z námi nabízené dvojice je pravopisně správná pouze podoba scvrklý s počátečním „s“. Při zdůvodnění pravopisu tohoto přídavného jména se řídíme známými pravidly pro psaní předpon s-/z-.

Výraz je odvozen od slovesa scvrknout se/scvrkávat se, které je užíváno ve smyslu sesychat či ztrácet na objemu. A právě u slov, která pojmenovávají zmenšení objemu či až zánik, píšeme vždy na začátku předponu s-, stejné je to u slov: shořet či shnít apod. Pozor, v tomto případě se nejedná o změnu stavu, jak by se mohlo na první pohled zdát (psaní počátečního „z“ by zde bylo chybou).

Příklady:

Po dlouhé koupeli mám vždy pocit, že moje prsty jsou úplně scvrklé.

Poslední dobou tolik utrácí, že se jí úspory scvrkly na polovinu.