Mimovděk × mimo vděk × mimoděk

V tomto kontextu je pravopisně správná varianta mimoděk. Mimoděk je příslovce, v současném jazyce již spíše knižního rázu, užívající se ve významu bezděčně, mimovolně apod.

Jedná se již o ustálený výraz, a proto píšeme dohromady. Napsat můžeme i výrazy mimo vděk jako dvě samostatná slova, předložku mimo a podstatné jméno vděk ve významu uznání, pocitu závaznosti za prokázané dobro, vděčnosti apod. Výraz mimovděk, psán dohromady, nemá ve spisovném jazyce místo.

Příklady:

Podívala se na mě a mimoděk se usmála.

Nemám nic jiného mimo tvůj vděk.