Náramně × náramě

Pravopisně správná je pouze podoba náramně, jinak výraz napsat nelze. Jedná se o příslovce, které užíváme ve významu neobyčejně velký nebo dobrý, nesmírný atp.

Při zdůvodnění pravopisu si vystačíme s jednoduchou pomůckou. Stačí si vytvořit od příslovce odpovídající přídavné jméno; tedy  místo otázky jak, použít otázku jaký – náramný.

V tomto slově již jasně slyšíme hlásku „mn“, která se poté objevuje v i příbuzných slovech (náramný a náramně).

Příklady:

Letošní dovolenou v Egyptě jsme si náramně užili.

Při své promoci jsem měl opravdu náramnou radost, že je studium již za mnou.