Markýza × markíza

I přesto, že toto podstatné jméno pochází původně z francouzštiny, v současnosti se již zcela přizpůsobilo českému jazykovému systému. Píšeme tedy markýza s „y“, protože „k“ je řazeno mezi tzv. tvrdé souhlásky.

Stejně tak slovo zcela běžně skloňujeme podle vzoru žena. Slovo je odvozeno od slova markýz, které je mužským protějškem podstatného jména markýza a označuje příslušníka vysoké šlechty (konkrétně se jedná o pozici mezi hrabětem a vévodou). Markýza, zde pouze v ženském rodě, může též vystupovat ve významu ochranné stříšky nad dveřmi, oknem nebo balkonem.

Příklady:

S dědičným titulem markýza se můžeme setkat především ve Francii, Itálii a Španělsku.

Na dovolené ve Středomoří jsme trávili večery v stínu pod markýzou.