Velikonoce a další češtinářské chytáky

14. 03. 2015

Velikonoce jsou krásným tradičním svátkem, který se u nás slaví už od nepaměti. Jak na tom jsou tyto sváteční dny (a příbuzné pojmy) ve spojitosti s češtinou?

Mají ustálenou podobu (velká/malá písmena), nebo je některá slovíčka možné psát ve více podobách? Na to se dnes podíváme. Probereme si nejenom samotný název těchto svátků (a jejich správné skloňování), ale například správnost psaní Jidáše/jidáše a nesmíme zapomenout ani na názvy jednotlivých svátečních dnů.

Už od školních let nejspíše víte, že se jedná o jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků (slaví se zmrtvýchvstání Ježíše Krista). Mezi další patří například Vánoce (s přidruženými hesly Boží hod, Štědrý večer a mnoha dalšími). U Velikonoc (které se konají vždy v neděli po prvním jarním úplňku – měly by být v rozmezí mezi 23. březnem a 26. dubnem) slavíme údajné oživení Krista třetí den po jeho ukřižování.

Velikonoce × velikonoce

Pokud jste staršího ročníku, je vhodné zde připomenout celé češtinářské období před kodifikovanou pravopisnou novelou z roku 1993, kdy se názvy jarních svátků (ale i těch zimních neboli Vánoc) psaly s malým počátečním písmenem. To však od novely není pravopisně správné, takže bychom to měli respektovat a psát je už jen s velkým prvním písmenkem.

Příklady:

Užijte si krásné Velikonoce plné nadílky od zajíčka!

Děti, tentokrát se naučíme, jak určit správný den pro letošní Velikonoce.

Správné skloňování

U Vánoc tentokrát ještě zůstaneme – mají toho dost společného, a to právě s jarním svátkem zmrtvýchvstání. Patří totiž mezi tzv. pomnožná podstatná jména (jejich definici si můžete přečíst v našich pravidlech).

Důležité rady pro skloňování Velikonoc:

2. pád je správně jen Velikonoc (NE Velikonocí),
3. pád je správně jen Velikonocům (NE Velikonocím),
7. pád jsou správné oba tvary Velikonocemi a Velikonoci (NE Velikoncmi).

Příklady:

S Velikonoci (Velikonocemi) si každý spojí motivy jara, zajíčků a malovaných vajíček.

Tradiční symboly Velikonoc jsou kraslice, pomlázka a mazance.

Od příbuzných jsem dostala 3 pohlednice k Velikonocům.

Dny, které se pojí s Velikonocemi

Skloňování a problematiku velkých a malých písmenek u hlavního označení máme za sebou. Teď je ještě důležité vědět, jak správně psát (dle pravopisných pravidel) názvy jednotlivých dní, které se pojí právě s Velikonocemi. Správnou podobu najdete ve výčtu níže.

Jejich původ vám zde nebudeme popisovat, poslouží vám jiné zdroje například o jarních zvyklostech a příběhu Ježíše Krista – obojí se přímo pojí s danými názvy dní.

• Květná neděle
• Žluté pondělí
• Šedivé úterý
• Škaredá středa
• Zelený čtvrtek
• Velký pátek
• Bílá sobota
• Velikonoční neděle
• Červené pondělí

Nemůžeme samozřejmě zapomenout ani na specifické slovní spojení Boží hod velikonoční. Jeho základ se většinou pojí s Vánocemi (a Božím hodem), ale v souvislosti s jarním svátkem ho můžeme v českých textech najít.

BONUS na závěr – Jidáš × jidáš

S Velikonocemi se pojí i tradiční pečivo – mazance, beránci a jidáše. Tentokrát se budeme věnovat jen poslednímu zmíněnému. Pod jedním názvem máme totiž biblickou postavu, název typického pečiva a metaforické označení pro zrádce. A které se píše s velkým počátečním písmenem? A které s malým? Vezměme to podrobně.

Zrádce, který byl učedníkem Ježíše Krista, se jmenuje Jidáš. Zde je velké písmeno na začátku správné. Jedná se totiž o vlastní jméno, klíčovou postavu Bible.

Jak je na tom s pravopisem chutný jidášek? Kynuté těsto, které se má po upečení potřít medem a nejlépe jíst na Zelený čtvrtek, se vždy píše s malým počátečním písmenem.

A co nakonec označení pro zrádného člověka, kterému nemůžeme věřit a přezdíváme mu jidáš? Je zde sice přímá souvislost s biblickým Jidášem, ale v případě označení proradného člověka píšeme jen malé „j“ na začátku slova.

Příklady:

Miluju velikonoční jidáše s rozinkami.

Všichni věděli, že ten, kdo zradil Ježíše, byl Jidáš!

Tobě se nedá věřit, protože jsi prolhaný jidáš!