Desinfekce × dezinfekce

Dezinfekce znamená úmyslné ničení mikroorganismů, které způsobují infekci. Dělá se všude tam, kde je potřeba dbát na čistotu ve větší míře (například nemocnice). Dezinfekce se provádí pomocí chemických roztoků a fyzikálních metod (UV záření či vysoká teplota). Ale nejde jen o dezinfekci prostředí. Dezinfikují se také rány.

Pravopis a etymologie

Slovo dezinfekce znamená likvidaci choroboplodných zárodků a do češtiny bylo přejato z francouzského désinfection. Désinfection se do francouzštiny dostalo z latiny a je složeninou dis- a infekce.

Infekce pochází z latiny, a to konkrétně ze slova īnfectiō (od īnficere a īnfectus); vše s významem nakazit či napustit. Jedná se o složeninu předpony in- (v) a facere (dělat).

Dis- je latinská předpona, které se užívá ve významu roz- (např. dislokovat), někdy s významem záporu (např. disharmonie) a někdy pro potřebu zesílení (např. dirigent). Častým jevem bývá změna na dī- (např. dimenze) a sem tam splyne s následnou samohláskou. Odtud pochází francouzské dés- (např. deziluze).

Pravidla českého pravopisu nám dávají na výběr a my tak dezinfekci můžeme psát se „z“ (dez) i se „s“ (des). Jedná se o dubletu. Správný je tedy obojí zápis – dezinfekce i desinfekce. Důležité je hlavně zachovat v textu jednotnost.

Skloňování

Dezinfekce je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. dezinfekce dezinfekce
2. dezinfekce dezinfekcí
3. dezinfekci dezinfekcím
4. dezinfekci dezinfekce
5. dezinfekce dezinfekce
6. dezinfekci dezinfekcích
7. dezinfekcí dezinfekcemi

Synonyma

Synonyma pro slovo dezinfekce jsou: očista, čištění.

Příkladové věty

Kam jsi dal ta dezinfekční mýdla? V ordinaci došla.

Před každou injekcí musíš místo vpichu potřít dezinfekcí.

S tou dezinfekcí pozor, je hořlavá.

Překvapuje mě to, ale ta šetrná přírodní dezinfekce s bio složkami opravdu funguje!

Ordinaci a přilehlé prostory, jako jsou chodba a čekárna, krom úklidu přes noc také dezinfikujeme pomocí speciálních UV světel.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému