Přilba × přílba
Pojmem přilba (také helma) označujeme jedno z mnoha příslušenství, z něhož se skládá bezpečnostní vybavení. Slouží k ochraně hlavy před nárazy. Je vyrobena z pevných materiálů a může být opatřena také chráničem brady nebo očí. Používá se v mnoha profesích a při různých sportech (hornická, dělnická, vojenská, cyklistická, motorkářská, horolezecká ad.).
Pravopis a etymologie
Slovo přilba má původ ve staročeském přielbicě, které se časem změnilo na tvar přílbice. Následovalo slovo v podobě přílba, které se využívalo až do národního obrození. Dnes se vyskytuje zřídka a jde o takzvaný druhotvar. Slovem přilba se označovalo něco, co se dávalo přes hlavu (lebku; přes lbí; co bylo při lbi). „Přes“ můžeme ztotožnit také s „před“.
Povoleno je psaní oběma způsoby, tedy přilba i přílba.
Skloňování
Přilba patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.
Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
1. | přilba | přilby |
2. | přilby | přilb, přileb |
3. | přilbě | přilbám |
4. | přilbu | přilby |
5. | přilbo | přilby |
6. | přilbě | přilbách |
7. | přilbou | přilbami |
Příkladové věty
Stáhl si hledí své rytířské přilby a vyrazil do boje.
Jestli chceš jezdit na koni, koupím ti přilbu.
Přilbu používají také hokejisté nebo horníci a je nezbytnou součástí výbavy každého motorkáře.
Jeho motorkářská přilba/přílba by už zasloužila trochu vyčistit – nevypadá zrovna vábně.
Povinnost mít na hlavě přilbu při jízdě na kole mají děti ve věku do 18 let.