Mikina × mikyna
Tento výraz je v českém jazyce poměrně populární, a proto je jistě nezbytné umět slovo správně napsat.
Psaní po písmenu „m“, zde jistě není nutné řešit. Po „m“ píšeme „i“, protože se nejedná o vyjmenované ani příbuzné slovo. Zdůvodnění psaní y/i po písmenu „k“ je poněkud složitější a je nutné přihlédnout k původu slova.
Slovo mikina se dostalo do češtiny skrze původní obchodní označení blůzy či svetříku, a to: „Miki“. Proto zde respektujeme původní pravopis slova a psaní „i“, vždy píšeme: mikina. Mikina i dnes označuje oblečení z teplejší tkaniny, často s dlouhým rukávem.
Pozor také na mylné zdůvodnění slova, výraz mikina nemá žádnou významovou spojitost s výrazem „mykaná příze“.
Příklad:
Podej mi prosím tu zeleno-modrou mikinu s fialovým nápisem.
Nezapomeň si na výlet pod stan přibalit teplou mikinu nebo svetr.
Nenosím mikiny přes hlavu, protože se vždy rozcuchám.