Prozměnu × pro změnu

Zde nás může mylně zavádět skupina slov, která je pojmenována jako spřežky.

Známe nespočet slov, která se opakovaně vyskytovala vedle sebe, a proto se postupem času ustálila varianta psaní těchto výrazů dohromady, jako jedno slovo, např.: odnaproti, najisto, zpravidla apod. Toto však není tento případ. Předložka „pro“ a podstatné jméno „změna“ se sice vyskytují často v tomto spojení, zatím ale nedošlo ke kodifikování těchto slov v jedno.

Tyto výrazy se také používají i ve spojení s jinými, proto se o příslovečnou spřežku nejedná. Píšeme vždy zvlášť: pro změnu.

Příklad:

Pro změnu začal s finální debatou sám generální ředitel naší telekomunikační sítě.

Dnes bychom si mohli dát pro změnu bezmasou večeři.

Na dnešní hodinu sis pro změnu zapomněl úkol, že?