PRAVIDLA – Jak v češtině tvoříme slova
Okrajově se na Pravopisně.cz věnujeme i jazykové teorii, takže u nás nenajdete příspěvky jen o pravopisu, či gramatice, ale také o stylistice, lexikologii a slovotvorbě. Dnes přišla na řadu poslední zmíněná jazyková disciplína – slovotvorba.
Nová slova vznikají obvykle z potřeby mluvčích pojmenovat nové jevy, předměty a skutečnosti. Tvořením nových slov v českém jazyce se zabývá věda slovotvorba.
Slovotvorba se zabývá třemi oblastmi jazyka
A jsou to:
- proces tvoření zcela nových slov,
- proces reprodukce slov, která již v jazyce existují,
- utvořenost slov (výsledky slovotvorných procesů).
Základové slovo je termín pro slovo, z něhož vzniklo slovo nové. Tomu se pak obecně říká slovo odvozené. Zcela nová slova (neologismy) jsou u nás vytvářena poměrně vzácně. Ve většině případů tvoření slov se jedná pouze o jejich znovuutváření neboli reprodukci.
3 způsoby, jak vytvořit slovo
A jsou to:
- odvozování
- zkracování
- skládání
Odvozování
Jde o základní slovotvorný způsob českého jazyka. Odvozujeme pomocí připojování předpon nebo přípon ke kmeni základového slova. Podstatná a přídavná jména se odvozují převážně pomocí přípon. Vznikají pak různé pojmenovací kategorie, do kterých lze odvozená slova zařadit.
Například:
-ouš, -ice, -ák… |
||
-čka, -ivo |
||
-írna, -telna, -ovna |
||
-isko, -as, -oun, -an |
kruťas, psisko… |
|
U přídavných jmen vzniká například kategorie jmen:
- přivlastňovacích (bratrův, matčin, císařský),
- místních (pařížský, americký),
- látkových (zlatý, papírový),
- zesilujících (obrovitánský) nebo
- zeslabujících (slaboučký, malinký).
Slovesa se naopak nejčastěji odvozují předponami. Z jednoho základu tak může vzniknout mnoho významově odlišných tvarů:
nosit – vynosit, unosit, zanosit, donosit, nanosit, přinosit, atd.
Slovesa mohou být odvozována od:
- podstatných jmen (zahradničit, kralovat),
- přídavných jmen (chudnout, zelenat),
- citoslovcí (bafat, kvákat) nebo
- změnou vidu (chodit→chodívat, učit→učívat).
Příklady předpon:
po- (povařit)
do- (dodělat)
u- (uvařit)
za- (zahrát)
pod- (podhradí)
Příklady přípon:
-si (jakýsi)
-koli (kdokoli)
-ový (jahodový)
Skládání
Jedná se o tvoření slova ze dvou nebo tří základových slov. Skládáním vznikají složeniny. Místo, kde se základy setkávají, označujeme jako morfogolický šev. Rozlišujeme 2 typy složenin.
Složeniny vlastní
Jejich členy nemůžeme rozdělit (nejsou samostatnými slovy). Tyto složeniny bývají spojeny tzv. spojovacím vokálem -o-, -i-, -e-. Spojovací vokál může někdy i zcela chybět.
maloměsto, středověk, samoobsluha, hnědozem, teploměr, …
dvacetikoruna, vlastivěda, …
zeměpis, koželuh, …
trojlístek, trojhlas, strojmistr
Složeniny nevlastní
Vznikají přímým spojením slov, která mohou fungovat samostatně.
Příklad: budižkničemu, bůhvíco, jakbysmet, bohužel, okamžik, vlastizrádce…
Zkracování
Při procesu zkracování základového slova vznikají zkratky a slova zkratková. Zkracování je projevem jazykové ekonomie.
Zkratková slova
Vznikají spojením počátečních hlásek nebo slabik víceslovného názvu.
Příklady:
Čedok – Česká dopravní kancelář
BESIP – Bezpečnost silničního provozu
Mezi zkratková slova řadíme i zkratky typu atd. (a tak dále), atp. (a tak podobně), pí (paní).
Iniciálové zkratky
Vznikají z prvních písmen jednotlivých slov víceslovného názvu.
Příklady:
UHK – Univerzita Hradec Králové
ODS – Občanská demokratická strana