Kdybyste × kdybyjste × kdyby jste

V tomto případě není možné použít žádné pomůcky pro zapamatování pravopisu, zde si musíme správný tvar jednoduše zapamatovat.

Musíme si zde dát pozor na záměnu dvou podobných tvarů, které nás mohou mást, a to tvary: jste x kdybyste. Na tomto místě je třeba rozlišovat slovesný způsob. Ve 2. osobě č. množného zp. oznamovacího píšeme vždy „jste“ (vy jste hodní, vy jste přišli pozdě).

Naproti tomu ve 2. osobě č. množného zp. podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „kdybyste“ (kdybyste počkali). Zde pozor na často používanou chybou variantu: slova nelze psát ani odděleně, tvar „kdyby jste“ je nespisovný.

To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, byste apod.

Osoba	Tvar slovesa být*	Osoba	Tvar slovesa být*
já (1. os. č. j.)	kdybych	my (1. os. č. mn.)	kdybychom
ty (2. os. č. j.)	kdybys	vy (2. os. č. mn.)	kdybyste
on, ona, ono (3. os. č. j)	kdyby	oni, ony, ona (3. os. č. mn.)	kdyby

* uvedeno v kondicionálu

Příklad:

Kdybyste si našli užitečnější práci, nemusli byste dnes uklízet naše záchody.

Kdybyste se řádně připravili, nemuselo to dopadnout takhle špatně.

Bylo by mnohem lepší, kdybyste nám dali peníze hned.