PRAVIDLA – Podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná, látková
Že jsou podstatná jména prvním slovním druhem, dají skloňovat, jsou ohebná a určují se u nich mluvnické kategorie, ví asi každý. Jak a podle čeho se dají podstatná jména i dělit do různých kategorií, vám ukáže následující článek.
Podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná, látková
Z hlediska hmotné existence či neexistence, která označuje určitou skutečnost, dělíme podstatná jména na konkrétní a abstraktní.
Podstatná jména konkrétní
Označují osoby, zvířata, věci. Tedy to, co skutečně existuje a má hmotnou podobu.
Příklady:
strom, muž, kniha, pes
Tato konkrétní podstatná jména můžeme dále rozdělit podle druhu pojmenování na další poddruhy.
Podstatná jména obecná
Patří sem názvy jakýchkoliv osob, zvířat, věcí, vlastností, stavů a dějů.
Příklady:
teta, řeka, město, dcera, škola
Podstatná jména vlastní
Jsou to pojmenování jednotlivých osob, určitých předmětů apod.
Příklad:
teta Vlasta, řeka Vltava, město Kolín, dcera Lenka, Základní škola T. G. M. v Brně
Podstatná jména abstraktní
Označují názvy vlastností, stavů, dějů, tedy toho, co je ve své podstatě nehmotné.
Příklady:
láska, let, čich, tvrdohlavost, lež
Dělení dle čísla
Vedle tohoto tradičního dělení, lze podstatná jména vydělit ještě na další tři skupiny, podle čísla.
Podstatná jména látková
Označují konkrétní materiál nebo látku. Vyskytují se vždy v jednotném čísle. Pokud chceme určit přesný počet, musíme látkové podstatné jméno spojit se jménem označujícím míru či kvantitu.
Příklad:
víno, zlato, hlína, beton, písek, led, mouka
Příklad:
dvě lahve vína, tři galony zlata, pět koleček hlíny, jedna tuna písku
Podstatná jména hromadná
Označují více předmětů, které existují samostatně, ale které jsou považovány za jeden celek. Proto mají vždy jednotné číslo.
Příklad:
lidstvo, křoví, dobytek, trní
Podstatná jména pomnožná
Mají pouze tvar množného čísla, a to bez ohledu na to, zda označují pouze jedno podstatné jméno nebo více. Do podstatných jmen pomnožných patří další poddruhy.
Názvy předmětů složených původně ze dvou nebo více částí
Příklad:
šachy, plavky, kamna, vidle, kalhoty, nůžky, hodinky, housl
Názvy párových či složitých orgánů a nemocí
Příklad:
plíce, játra, ledviny, ústa, spalničky, neštovice
Svátky, jubilea a časová období
Příklad:
narozeniny, prázdniny, Vánoce, Velikonoce, Dušičky
Zeměpisné názvy
Příklad:
Čechy, Krkonoše, Budějovice, Hradčany