PRAVIDLA – Částice
Devátým slovním druhem jsou částice (partikule), které spadají pod neohebné slovní druhy. Částice uvozují samostatné věty a mohou naznačit i jejich druh (přání, přání, zvolání, rozkaz). Dále mohou vyjadřovat postoj mluvčího k obsahu jeho výpovědi. Částice nejsou větnými členy.
Co jsou částice?
Částice (latinsky partikule) jsou nejčastěji devátým slovním druhem. Částice jsou blízké spojkám a mají i podobnou funkci. Částice ovšem slova nespojují, ale pouze je uvozují (jsou na začátku věty) nebo vyjadřují různé rozdíly ve významech a citová zabarvení- mohou vyjádřit, zda se jedná o přání, prosbu, výzvu apod.
Částice = neohebný slovní druh
Částice jsou řazeny mezi tzv. neohebný slovní druh, tedy nemění svůj tvar- nedají se časovat ani skloňovat jako ohebné slovní druhy (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa). Částice také nejsou větným členem- při větném rozboru nejsou označovány jako větný člen a z rozboru je vynecháváme.
Úloha částic
Mezi částice patří například:
ano, ne, kéž, nechť, což, pak, jen apod.
Kéž by byl už zase podzim.
Ano, to zní jako skvělá zpráva.
Jen aby to dobře dopadlo.
Z tohoto výčtu je zřejmé, že některá zmíněná slova mohou být i jinými slovními druhy. Jak tedy poznáme, že se jedná o částici a ne třeba spojku či příslovce? Částice vždy stojí na začátku věty, uvozuje ji.
částice | jiný slovní druh (spojka, příslovce) |
Ale to je překvapení! | Slyším tě, ale nechápu, co tím myslíš. |
A to je zase nadělení | Skákal a běhal kolem. |
Že tobě se to nelíbí? | Myslel jsem, že se sejdeme tam. |
Aby se jí tak něco stalo! | Přeji si, aby už byl podzim. |
Tak už se usměj! | Neběhej tak rychle. |