PRAVIDLA – Druhy vedlejších vět

Tak jako si nejsou rovni lidé nebo třeba silnice (vždy je můžeme rozdělit na hodně a méně důležité), nemusí ani jednotlivé věty v souvětí být vždy na stejné úrovni.

Máme věty hlavní (řídící), tedy ty hodně důležité, na úrovni dálnic nebo urozených lidí. A vedle nich jsou tu také věty vedlejší (závislé), které je určitým způsobem doplňují. Právě na ně se v tomto článku zaměříme.

Souřadné souvětí

Pro začátek, aby byl lépe vidět rozdíl, uvedeme příklad souřadného souvětí skládajícího se ze dvou vět, přičemž obě jsou hlavní.

Mám si dát čokoládu^VH, nebo mám jít běhat?^VH

Spím^VH a běhám.^VH

V tomto případě nemůžeme vynechat ani jednu větu, aniž bychom utrpěli významové ztráty. Když po někom chci, aby mi pomohl vyřešit dilema, musím mu sdělit obě možnosti, nemůžu vynechat běhání ani čokoládu.

Souvětí podřadné

Jinak je tomu v souvětí podřadném. To obsahuje minimálně jednu větu hlavní a větu vedlejší.

Příklad věty hlavní a podřadné věty hlavní:

Nedám si čokoládu^VH, protože půjdu běhat^VV.

Druhou část věty, tu vedlejší, můžeme klidně vynechat. Když se nás někdo zeptá, zda si dáme čokoládu, zajímá ho kladná či záporná odpověď na otázku, další odůvodnění už není nezbytně nutné.

Můžeme bez problémů použít jen první část věty: „Nedám si čokoládu,“ aniž by její věcnost utrpěla nějaké závažné ztráty. Když ale řekneme pouze: „Protože půjdu běhat,“ nebude věta sama o sobě dávat smysl.

Věta vedlejší je tedy vždy závislá na nějaké další větě v souvětí. Může to samozřejmě být věta hlavní:

Ve škole mi řekli^VH, že jsem neposlušný^VV.

Stejně tak může být zavislá na jiné vedlejší větě:

Ve škole mi řekli,^VH že nechápou,^VV jak můžu být tak neposlušný.^VV

Může se stát i to, že jsou dvě vedlejší věty souřadně spojené a společně závislé na jedné větě hlavní:

Ve škole mi řekli, ^VH že jsem sice neposlušný,^VV ale prospěch mám ukázkový.^VV

Přestože vedlejší věty mohou na první pohled vypadat nedůležitě (přece jen je můžeme vynechat), opak je pravdou. Tak jako bychom nemohli fungovat bez poddaných či vedlejších silnic, nelze se obejít ani bez vedlejších vět.

Doplňují nám informace v případě, že by samotné větné členy nepopsaly situaci dostatečně. V životě se bez nich zkrátka neobejdeme. A protože jsou tak důležité a časté, mají samozřejmě právo na další rozdělení. V první řadě je třídíme podle toho, jaký větný člen nahrazují, a to do následujících třinácti druhů. Vedlejší věta může být:

VEDLEJŠÍ VĚTA	OTÁZKA NA VEDLEJŠÍ VĚTU	SPOJOVACÍ VÝRAZY
PODMĚTNÁ	Kdo? Co?	Kdo, co, že, aby
PŘÍSUDKOVÁ	Jaký?	Jak, jaký
PŘEDMĚTNÁ	Ptáme se 2. – 7. p., Koho? Co?	Že, aby, jak
PŘÍVLASTKOVÁ	Jaký? Který? Čí?	Kdo, který, jenž, že,kde, kdy, jak, aby
DOPLŇKOVÁ	Jak?	Jak, jako
ČASOVÁ	Kdy, odkdy, jak dlouho,jak často	Jakmile, když, až
MÍSTNÍ	Kde, kam, kudy, odkud	Kde, kam, kudy
ZPŮSOBOVÁ	Jak, jakým způsobem	Jak, že, pokud
MĚROVÁ	Do jaké míry
PŘÍČINNÁ	Proč? Z jaké příčiny	Protože, poněvadž, že, jelikož
ÚČELOVÁ	Za jakým účelem	Abychom, aby, abyste
PODMÍNKOVÁ	Kdy? Za jaké podmínky	Konc. –li, jestliže, když, kdyby
PŘÍPUSTKOVÁ	I když	Třebaže, přestože, i kdyby

Nepravá vedlejší věta

Mimo zmíněné druhy můžeme narazit ještě na nepravou vedlejší větu, a to v případě, kdy je vedlejší formálně, ale významově je s hlavní větou spojena souřadně.

Snědla tři talíře bramborového salátu, aby jí pak bylo po zbytek večera špatně.

Polovětné vazby

Za zmínku stojí ještě polovětné vazby, které jsou takovým mezistupněm mezi větným členem a vedlejší větou. Často se jedná o přechodníkové konstrukce.

Sleduje finálový fotbalový zápas, rudnul dědeček vzteky.

Příklady vedlejších vět

Pro lepší představu uvádíme příklady vedlejších vět.

Ivana řekla, že k nám nepřijde.^VV→ VV předmětná
Kdo nám nerozuměl,^VV může se znovu zeptat. → VV podmětná
Všude, kde se zpívá a tančí,^VV je veselo. → VV příslovečná místní
Studenti sledovali pedagoga, kterak zapisuje důležité informace na tabuli.^VV → VV doplňková
Protože se Vojta doma nepřipravuje,^VV nedostává jedničky. → VV příčinná
Není mi jasné, jak mám tento příklad vypočítat.^VV → VV podmětná
Jednou za týden jí Lukáš ryby, ačkoliv je normálně vegetarián.^VV → VV přípustková
Nepracuje v oboru, který vystudovala.^VV → VV přívlastková
Děti výskaly, až ochraptěly.^VV → VV příslovečná měrová
Měla pocit, že se něco stalo.^VV → VV přívlastková
Vzali si holínky, aby jim nenateklo do bot.^VV → VV příslovečná účelová
Viděli jsme koně, jak skáčou přes překážky.^VV → VV doplňková
Obloha byla, jako by ji někdo vymaloval.^VV → VV přísudková
Stihla jsem si doma uklidit, zatímco byl manžel v práci.^VV → VV příslovečná časová
Šla spát brzo, aby ráno bez problému vstala.^VV → VV účelová
Skončili jsme přesně tam, kde jsme to nečekali.^VV → VV příslovečná místní
Tady je, jako by tady nikdo nikdy nevětral.^VV → VV přísudková
Cvičila jsem tak, aby to mělo co největší efekt.^VV → VV způsobová
Když mi dáš ta dvě červená jablíčka,^VV budeme se kamarádit. → VV podmínková
Dala jí tolik peněz, kolik si řekla.^VV → VV příslovečná měrová

Procvičování vedlejších vět