Literární test – Světová literatura 20. století 1

1. Text (v ukázce níže) je vyprávěn ve formě:

Pak začal litovat velikou rybu, kterou zachytil za hák. Je báječná a tak podivná, a kdoví jak je stará, pomyslel si. Ještě nikdy jsem neměl co dělat s tak silnou rybou, nebo s rybou, která by si vedla tak divně. Snad je příliš moudrá na to, aby skákala. Ztrhala by mě, kdyby začala skákat nebo se najednou divoce utrhla. Ale možná se už mockrát chytila a ví, že musí bojovat právě takhle. Nemůže vědět, že proti ní stojí jen jeden člověk a že je starý.

2. Název novely, ze které je předchozí úryvek, je:

3. Z jakého důvodu zavraždil Cizinec Araba?

Slunce pralo stejně jako ten den, co jsem pochovával maminku, a stejně jako tehdy mě pálilo nejvíc čelo, v němž mi pod kůži všechny žilky tepaly naráz. Úpal se už nedal snést, a tak jsem se pohnul kupředu. Věděl jsem, že je to bláznovství, že se jedním krokem slunce nezbavím. Přesto jsem udělal ten krok, jediný krok dopředu A tentokrát Arab, pořád vleže vytasil nůž a nastavil ho v slunci proti mně. Na oceli se rozstříklo světlo a do čela jako by mě zasáhla dlouhá jiskřivá čepel. Zároveň pot slitý v obočí mi stekl všechen najednou na víčka a potáhl je teplou hustou clonou. Za tím závojem slz a soli oči slepily. Už jsem nevnímal nic než sluneční činely na čele, a nezřetelně taky třpytivý oštěp vytrysklý z napřaženého nože přede mnou. Ten hořící šíp mi ohlodával řasy a bolestivě ryl do očí.(…) Celá má bytost se napjala a já zaťal ruku na revolveru. Kohoutek povolil, prst mi sjel na hladké bříško pažby, a teď, v tom suchém, ohlušujícím třesku, všechno začalo.(…) Vystřelil jsem pak ještě čtyřikrát do nehybného těla, a kulky se do něho zakusovaly, ani to nebylo znát. Jako bych čtyřikrát krátce zaklepal na bránu neštěstí.

4. Albert Camus je kromě novely Cizinec takové autorem děl:

5. Dílo Farma zvířat George Orwella je alegorií (viz ukázka níže) na:

Jednoho příjemného večera, právě když se ovce vrátily, zaslechla zvířata, která přicházela z práce a blížila s k budovám, ze dvora vyděšené koňské ržání. Zvířata se v rozpacích zastavila. Ržání patřilo Lupině. Ozývalo se znovu a znovu - zvířata se proto rozběhla a utíkala do dvora. A tam uviděla to, co Lupina. Bylo to prase kráčející na zadních nohách. Ano, byl to Pištík. Trochu kymácivě, jak nebyl zvyklý pohybovat se v této poloze, ale v perfektní rovnováze přecházel přes dvůr. A o malou chvíli později vyšla ze dveří domu dlouhá řada vepřů na zadních nohách. Některým to šlo lépe, některým hůře, jeden či dva by asi potřebovali hůl jako oporu, všichni ale přešli dvůr úspěšně. Pak se ozvalo štěkání psů, ostré kokrhání černého kohouta a ze dveří vyšel sám Napoleon, majestátně vztyčený, hrdě se rozhlížející. Smečka jeho psů poskakovala kolem.

6. Román o příchodu ďábla do Moskvy ve letech se nazývá:

7. Báseň Paula Verlaina odpovídá literárnímu směru:

Ó podzime, 
tak dlouze tvé 
housle lkají, 
mou duši tou 
hrou unylou 
utýrají. 

Dýchaje tíž, 
zesinám, když 
orloj slyším, 
vše je to tam, 
ten žal, co mám, 
neutiším. 

I odcházím 
povětřím zlým, 
jehož svistem 
jsem hnán sem tam 
jak byl bych sám 
suchým listem.

8. Téma světové války a nacismu ve svém díle nezpracovává:

9.

Chceme opětovat lásku k nebezpečí, návyk na energii a smělost. Základními prvky naší poezie budou odvaha, zmužilost a revolta. Literatura až dosud velebila myšlenkovou nehybnost, vytržení a spánek, my chceme velebit útočný neklid, hořečnatou nespavost, poklus, nebezpečný skok, facku a ránu pěstí. Prohlašujeme, že nádhera světa byla obohacena o novou krásu: o krásu rychlosti. Závodní automobil se svou kapotou ozdobenou tlustými trubkami podobným hadům (…), je krásnější než Vítězství samothárcké. Úryvek je z díla:

10. Představitelem futurismu je:

11. Časté prolínání jazykových a stylových rovin, dlouhá souvětí bez interpunkce a celkově experimentální forma je typická pro:

12. Ve verši Vladimira Majakovského (v ukázce níže) najdeme básnický prostředek:

Svíjí se, sténá
hora žilnatá.

13. Tristan Tzara byl hlavním představitelem směru:

14. O propojení poezie s výtvarným uměním se ve svém díle pokoušel:

15. Intertextualita znamená