Data × datumy

Tyto tvary působí potíže nejen studentům, ale i široké veřejnosti, médiím apod.

Proto je třeba si ve tvarech udělat jednou pro vždy pořádek. Obě podoby existují, je ale třeba tvary rozlišovat, protože nenesou stejný význam a neřídí se stejnými zákonitostmi při skloňování. Výraz „data“ je podstatné jméno rodu středního, které pojmenovává údaje či skutečnosti uvedené např. v písemné zprávě (životopisná data, nejnovější data).

Též se může jednat o synonymní výraz označující jednotky / informace zpracované na počítači (přenos dat, počítačová data, nosič dat). Varianta data se v tomto významu vyskytuje pouze v množném čísle, jedná se o podstatné jméno pomnožné. Oproti tomu „datum“ je podstatné jméno, které označuje časový údaj (den, měsíc, rok), např.: datum spotřeby, datum narození apod. Tato varianta se vyskytuje v jednotném i množném čísle.

Pro skloňování této varianty platí stejná pravidla, jako pro další slova cizího původu, která jsou shodně zakončena na –um. Koncové –um se ve 2., 3., 6. a 7. pádě vypouští (data, datu, datem), stejně jako například u výrazů: album, centrum, maximum apod.

Námi nabízenou podobu „datumy“ (a další jiné: datumů, datumům apod.) je však i přesto možné použít. A to ve výjimečných případech, kdy se ve větě objeví zároveň slovo data (oblast výpočetní techniky a počítačů) a slovo datum (časový údaj), a je tak třeba tyto výrazy odlišit. Pokud ale užíváme slovo „datum“ samotné v běžné komunikaci, tyto tvary nepoužíváme.

Příklad:

Dej mi prosím data, kdy bys měl čas na naše pracovní schůzky.

Mám pocit, že tam bylo uvedeno chybné datum.

Ztratila jsem diář a mám teď velký zmatek v datech.

O počítačových datech toho ví Miloš úplně nejvíc.

Získaná počítačová data budou seřazena podle datumů vložení.

Neboj, nespletl jsem se v datu, jen v určené hodině.