Modlitba × motlitba
Modlitbou označujeme nábožensky povznesený stav mysli, v němž svými myšlenkami promlouváme k bohu nebo svatým a prosíme je o pomoc, ochranu či odpuštění. Pokud se nejedná o soukromou promluvu k bohu, mívají modlitby zpravidla pevně daný text (například Otčenáš).
Pravopis a etymologie
Původ slova modlitba můžeme najít v indoevropských jazycích, a to konkrétně ve slově meldh– nejspíš s významem obracet se hlasem k bohu. Odtud bylo modlit se se všemi svými obměnami přejato do slovanských jazyků.
Modlit se (modlitba, pomodlit, modlitební, modlitebna, …) tak nalezneme v polštině modlić (się), ruštině modlíť (sja), srbštině/chorvatštině mòliti (se) ad. Vše s významem prosit. Praslovanská podoba modliti (sę) je pravděpodobně přesmykem z molditi. Molditi odpovídá litevskému maldýti, kteréžto je opětovací sloveso od mel̃sti.
Co do příbuznosti je se slovem molditi spjato také německé melden s významem hlásit a arménské malthcem neboli prosím, též chetitské maltai v překladu recituje, chválí.
Správná podoba psaní je pouze jedna, a to modlit se (modlitba), psáno s „t“.
Skloňování
Modlitba je podstatné jméno rodu ženského a skloňujeme ji podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | modlitba | modlitby |
| 2. | modlitby | modliteb |
| 3. | modlitbě | modlitbám |
| 4. | modlitbu | modlitby |
| 5. | modlitbo | modlitby |
| 6. | modlitbě | modlitbách |
| 7. | modlitbou | modlitbami |
Příkladové věty
V den svých státnic jsem k nebesům vyslala krátkou modlitbičku, abych si vybrala dobré otázky.
Známé rčení praví, že Bůh pomůže těm, kteří si v prvé řadě pomohou sami. Modlitby jsou sice fajn, ale nic moc nespraví.
Teď není čas na modlitby, konej!
A teď si všichni u večeře dáme naši oblíbenou modlitbu.
Chceš vyhrát? Tak si vsaď. Modlitby ti nepomohou, když neuděláš první krok.