Za to × zato

V tomto případě nás opět potrápí kategorie příslovečných spřežek.

Zato, psáno dohromady jako jedno slovo, používáme jako příslovce významu: náhradou za něco, místo něčeho, jako kompenzaci apod. Též můžeme výraz zato použít jako spojku, která je synonymem ke spojkám „ale“, „avšak“. Samozřejmě je možné psát výrazy i odděleně jako dvě slova: za to, jako samostatnou předložku a zájmeno, a to zpravidla ve všech ostatních případech.

Příklady:

Nesmíš si myslet, že za to dostaneš hned odměnu!

Zato Pavel si dokáže vyjednat výhodnou smlouvu na povinné ručení – škoda, že já ne.

Nedostala jsem k narozeninám svůj vysněný kabát, zato jsem dostala řetízek a kožené kozačky.

Měla jsem za to, že jsme přátelé.

Za to, co jsi mi udělal, se ti pomstím.