Vinný × viný

Přídavné jméno vinný je odvozeno od podstatného jméno víno, což je alkoholický nápoj vyrobený ze zkvašených šťáv (například z hroznů vinné révy, ale též z jablek, rybízu aj.).

Máme tak například vinný ocet, vinný mošt.

Přídavné jméno vinný je odvozeno od podstatného jména vina, které znamená: mít zodpovědnost za něco zlého či nepříjemného, například být odpovědný za nějaký zlý skutek – mám pocit viny, dávám někomu vinu za něco, cítím se být vinný, uznali ho vinným, …

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovům vina a víno podává následující výklad.

Vinu a její další obměny – vinný, viník, vinice, povinný, vinit, provinit ad. – nalezneme v různých jazycích – polsky wina, rusky viná, bulharsky viná, staroslověnsky vina. Praslovanské vina je příbuzné se starším litevským vaina (chyba), lotyšským vaina (vina, vada či nemoc).

Východiskem jsou zřejmě indoevropské jazyky, konkrétně slovo ṷeih- (směřovat k něčemu, pronásledovat). Původní význam slova tedy byl pronásledování, například zločince, odtud pak provinění.

Víno má kořeny ve slovanských jazycích. Praslovanské vino bylo přejato (snad díky starohornoněmeckému wīn či gótskému wein) z latinského vīnum, které má obměny v indoevropských jazycích ze středomořských oblastí – albánské verë, venë, řecké oĩnos, arménské gini, chetitské ṷii̭an.

První oblastí, v níž má pěstování vína tradici, je zřejmě jižní Kavkaz. Slovo víno může mít své kořeny také v semitských jazycích (např. arménské wain, hebrejské jajin), odkud se dostalo do jazyků indoevropských. Jazykovědci taktéž zvažují domácí indoevropský původ, a to z výše uvedeného eih- (vinout).

A proč se ve slově vinný (od víno a vina) píší dvě n? Pravidla říkají, že u přídavných jmen, která jsou pomocí přípon -ní, -ný odvozená od podstatných jmen, jejichž kořen končí na -n, , se píší dvě n (vina → vinný, víno → vinný, den → denní, jméno → jmenný, ochrana → ochranný, telefon → telefonní atd.).

Skloňování

Vinný je přídavné jméno, které se skloňuje podle tvrdého vzoru mladý.

VZOR MLADÝ (tvrdý)

Jednotné číslo

Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední
  Životný Neživotný    
1. vinný vinný vinná vinné
2. vinného vinného vinné vinného
3. vinnému vinnému vinné vinnému
4. vinného vinný vinnou vinné
5. vinný vinný vinná vinné
6. vinném vinném vinné vinném
7. vinným vinným vinnou vinným
VZOR MLADÝ (tvrdý)

Množné číslo

Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední
  Životný Neživotný    
1. vinní vinné vinné vinná
2. vinných vinných vinných vinných
3. vinným vinným vinným vinným
4. vinné vinné vinné vinná
5. vinní vinné vinné vinná
6. vinných vinných vinných vinných
7. vinnými vinnými vinnými vinnými

Příkladové věty

K večeři jsem si chtěla objednat sklenku červeného, ale nedostali jsme vinný lístek.

Na dovolené jsme navštívili také vinný sklípek.

Vinný mok z oblasti Valtic na jihu Moravy jsem si oblíbil pro jeho ovocné tóny a menší cukernatost.

Nevěřím, že je Petr vinný z tolika obvinění – nikdy by nestihl spáchat tolik trestných činů!

Slunné svahy pod hradem byly porostlé vinnou révou.

Ať se obhajuje, jak chce, je vinný!

Měla jsem být zticha. Všechno pochopili špatně. Mě teď hryže svědomí a cítím se být vinná.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. Internetové zdroje Internetová jazyková příručka – vinný. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 24.07.2022]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=vinn%C3%BD_1&ref=vinn%C3%BD_2 Internetová jazyková příručka – vinný. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 24.07.2022]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=vinn%C3%BD_2
Pošli tento příspěvek svému blízkému