Spontánní × spontální

S tímto výrazem se v současnosti setkáváme snad na každém kroku.

Jedná se o velice moderní výraz, který je možná až nadužíván, ale velké procento uživatelů výraz napíše či vysloví chybně. To už ale rozhodně nebude Váš případ. Jedinou správnou a pravopisně přijatelnou variantou je spontánní.

Přídavné jméno spontánní se používá ve významu: samovolný, živelný, neuvědomělý apod. Stejnými pravidly pro psaní se řídí i slova příbuzná a odvozená, např.: spontánnost, spontánně. Pozor však na podstatné jméno „spontaneita“, ve kterém sice také nepíšeme vložené „l“, ale píšeme pouze jedno „n“ namísto dvou.

Příklad:

Spontánní reakcí každého člověka při nečekaném útoku je nedbalá obrana.

Každý veřejný projev by si měl zachovat určité prvky spontánnosti.

Zcela spontánně mi nabídl, že mi peníze půjčí.