Dužina × dužnina

Pojmem dužina/dužnina označujeme dužnatou část uvnitř orgánů rostlin, a to například plodů, hlíz či listů → dužina jablka, pomeranče, brambor, aloe…

Jako dužinu (ne dužninu) též označujeme desku ze dřeva, která tvoří část stěny sudu či jiných nádob.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník k heslu dužina uvádí následující výklad.

Slovo dužina/dužnina má český původ. Je odvozena od staršího duží, dužný s významem velký, silný a masitý. Dužina je též spjata se slovem duh (český původ; „jít k duhu“).

Obě varianty – dužina i dužnina – jsou správné. Podle Českého korpusu je o něco častější podoba dužina.

Skloňování

Dužina patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. dužina/dužnina dužiny/dužniny
2. dužiny/dužniny dužin/dužnin
3. dužině/dužnině dužinám/dužninám
4. dužinu/dužninu dužiny/dužniny
5. dužino/dužnino dužiny/dužniny
6. dužině/dužnině dužinách/dužninách
7. dužinou/dužninou dužinami/dužninami

Příkladové věty

Rozloupla jsem zralou třešeň, abych zkontrolovala, jestli v dužině není ukrytý nějaký červ.

Mohl bys mi prosím pomoci s loupáním pomela? Ráda bych se dostala k jeho sladké duž/nině, ale nejde mi to.

Z pomerančové dužiny vytryskla sladká, sytě oranžová šťáva.

Do tohoto koláče se dužina z jablek nestrouhá, nýbrž krájí na tenké měsíčky.

 

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. Internetové zdroje Internetová jazyková příručka – dužina. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 24.07.2022]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=du%C5%BEina
Pošli tento příspěvek svému blízkému