Bizarní × bizardní

Tento výraz je v současném jazyce poměrně používán a má v něm jistě své místo.

Původem se ale nejedná o český výraz. Námi nabízené přídavné jméno pochází z francouzského výrazu bizzare. Právě tento výraz nám může být nápomocen při zdůvodňování správného pravopisu. Ve francouzském výrazu není žádné vložené „d“, proto není důvod jej vkládat ani do české podoby slova.

Řídíme se zde původním slovem a pravopisem. Slovo bizarní používáme ve významu: neobvyklý, zvláštní či podivný. Nejlépe bude si psaní tohoto výrazu zapamatovat, píšeme vždy pouze bizarně. Stejná pravidla platí i pro slova příbuzná, např.: bizarnost, bizarně apod.

Příklad:

Nejhorší byla ta kousavá bizarní příšera, která se nás uprostřed Jurského parku pokoušela sežrat.
Dostala od něho bizarní dárek, kabelku ve tvaru labutě.
Včera nám vyprávěl zcela bizarní historku o jejich seznámení na skládce.