Syrový x sírový

 

Obě nabízené varianty: syrový i sírový jsou pravopisně správné, ale každá má jiný slovní základ a nese tak zcela jiný význam. V obou případech se jedná o přídavná jména.

Přídavné jméno syrový je řazeno mezi vyjmenovaná slova po S – proto píšeme „y“, a pojmenovává něco, co není uvařeno nebo tepelně zpracováno (syrové maso, zelenina apod.).

Naopak základem přídavného jména sírový je chemický prvek žluté barvy s názvem síra. Slovo nepatří mezi vyjmenovaná ani příbuzná, proto píšeme „i“. Stejně musíme psát i slova příbuzná: sirovodík, siřičitan, siřičity, sirný apod.

Příklady:

Syrovou mrkev nemám rád, ale dušená mi moc chutná.

Oxid sírový je hlavní příčinou vzniku kyselých dešťů.

Máme doma syrové maso.

Sirovodík značně zapáchá.

Pošli tento příspěvek svému blízkému