Sympatie × simpatie

 

Český pravopis uznává jako správnou pouze variantu sympatie. Při zdůvodňování psaní je možné si pomoci původem slova. Prvopočátkem slova byl řecký tvar páthos (cit, vášeň).

K této části byla následně připojena předpona sym- (někdy též syn-), která nese vždy stejný význam: „spolu“. Sympatie označuje nějaký kladný citový poměr či náklonnost k někomu (směr dohromady, spolu, společně – význam sounáležitosti).

Totožný význam lze nalézt i u dalších slov s touto předponou, např.: symbióza (vzájemné soužití), symetrála (osa souměrnosti), syntéza (spojení, sjednocení) apod. Součástí této předpony je „y“, což je zachováno i v české podobě slova sympatie, i ve slovech příbuzných: sympatický, sympaticky apod. Opakem slova sympatie je antipatie.

Příklady:

Nevím, zda jí mám dát najevo své sympatie.

Nová autorka dětských knih si získala sympatie čtenářů.

Pošli tento příspěvek svému blízkému