Fanfáry × famfáry

 

V tomto případě je jedinou správnou variantou podoba fanfára (množné číslo fanfáry). Jedná se o slovo pocházející z německého Fanfare a francouzského fanfare, v obou těchto tvarech vidíme „n“ v základu slova.

Slovo sice přešlo do českého jazykového systému a nyní je zcela jeho součástí, byla ovšem respektována jeho původní podoba. Fanfára ve svém prvotním významu označuje krátkou skladbu či melodii pro žesťové nástroje (trubka, lesní roh apod.).

Vývojem jazyka došlo k rozšíření a zobecnění významu; fanfára může znamenat i krátké slavností vytrubování vůbec. „N“ v základu slova je nutné psát i ve slovech příbuzných, např. fanfárový, fanfárově.

Příklady:

Na oslavách zahájení lovecké sezóny zazněly slavnostní fanfáry.

Fanfáry z opery Libuše od Bedřicha Smetany se užívají při příchodu prezidenta republiky.

Pošli tento příspěvek svému blízkému