Hanba × hamba

 

V tomto případě lze psát pouze variantu slova hanba. Jedná se o podstatné jméno označující stav či pocit ostudy či něčeho zneuctěného. V konkrétních případech může výraz vystupovat též jako příslovce či citoslovce.

Při zvažování správného pravopisu je možno si pomoci velkým množstvím slov příbuzných či odvozených, které nesou podobný význam, například: sloveso hanit či hanět (vyjadřovat pohrdání, opak slova chválit), hanobit (stíhat někoho hanbou), hanlivý, hana (synonymum slova hanba), hanbit se (cítit hanbu) apod. Všechna tato slova mají ve svém základu též „n“, stejně jako výchozí podstatné jméno hanba.

Příklady:

Poznali jsme, že lže a tak odešel s hanbou.
Pavel je nepořádný až hanba.

Pošli tento příspěvek svému blízkému