Vniveč × vnivěč × v nivěč

Ze všech nabízených variant je pravopisně korektní pouze jedna, a to vniveč, psáno dohromady.

I přesto, že je slovo zcela součástí našeho jazyka a je běžně používáno, nejedná se o slovo původně české. Poněkud netradiční podoba slova je způsobena právě původem. Slovo pochází z polského wniwecz (s významem nula) a do českého jazykového systému přešlo pouze s nezbytnými grafickými změnami.

Nyní je výraz řazen mezi příslovce a užíváme jej ve významu nazmar (zbytečně, bez využití, ke zničení, k ničemu), často je spojován se slovesy přijít nebo přivést (něco přišlo vniveč).

Příklady:

Veškeré naše snažení přišlo vniveč.

Dnes byla písemka odložena, aby moje včerejší učení nepřišlo vniveč, nechal jsem se vyzkoušet.