Skonat × zkonat

Pravopisně správná je pouze podoba skonat. Jedná se o sloveso v současném jazyce spíše knižní, můžeme ho nahradit výrazem zemřít.

Pravopis zde nelze nijak jednoznačně zdůvodnit, neplatí zde pravidlo o směřování dohromady apod. Pomůckou nám mohou být slova podobná: skončit, skoncovat apod., která též píšeme s „s“ na začátku slova.

Též nám může pomoci využití předpony „s“ při tvoření sloves dokonavých ze sloves nedokonavých (konat – skonat, stejně jako: končit – skončit apod.). Stejně píšeme i slova odvozená nebo příbuzná: podstatné jméno skon (smrt) nebo podstatné jméno skonání (do skonání světa – navždy).

Příklady:

Jaroslav Vrchlický skonal v roce 1912 v Domažlicích.

Můj dědeček skonal po dlouhé nemoci vloni na podzim.

Chtěla bych s tebou být až do skonání světa.