Poskrovnu × po skrovnu

 

Z této nabízené dvojice je pravopisně správná pouze varianta poskrovnu, psáno jako jedno slovo.

Jedná se o příslovce, které vzniklo spojením předložky po a přídavného jména skrovný. Skrovný je užíváno ve významu malý nebo méně hojně jako skromný, v současném jazyce se však nejedná o slovo frekventované a tvar je označován jako knižní.

Poskrovnu je pak tzv. příslovečná spřežka, což znamená, že vývojem jazyka došlo ke sloučení dříve jednotlivých výrazů v jedno slovo. Výraz lze tedy psát pouze dohromady a významově odpovídá výše uvedenému přídavnému jménu – málo, ve skrovné míře atp.

Příklady:

Letos bylo hub velmi poskrovnu.

S Markétou se od té hádky bavím opravdu poskrovnu.

Pošli tento příspěvek svému blízkému