Do teď × doteď

 

Spisovný český jazyk respektuje pouze podobu do teď. Není žádný důvod, proč psát slova dohromady a vytvořit tak neexistující slovo.

Jedná se o běžná dvě slova, předložku a příslovce, která jsou dle potřeb mluvčího nebo pisatele užita dohromady v jednom kontextu a konkrétním významu, přesto jsou ale psána zvlášť.

Pozor na chybné odůvodnění – výrazy dosud, doposud, doposavad, dokdy apod. jsou sice psány dohromady jako jedno slovo, ale to pouze proto, že se jedná o konkrétní zájmenná příslovce nebo příslovečné spřežky. Pro spojení do teď toto neplatí.

Příklady:

Nechápu, jak jsi to mohla vydržet až do teď.

Do teď jsem si myslel, že jsi čestný člověk.

Pošli tento příspěvek svému blízkému