Vafle × wafle

 

Český pravopis přejal toto slovo, které je odvozeno od německého Waffel, zcela do svého jazykové systému, a proto je i spisovná podoba slova počeštěná, tedy správně vafle.

Důkazem je i to, že podstatné jméno vafle lze běžně skloňovat (je ženského rodu, 2. pád zakončen na -e, tedy vzor píseň).

Není proto důvod psát na počátku „w“, které není v českém jazyce příliš časté, objevuje se převážně u slov přejatých, která si ponechávají původní pravopis, případně se jedná o názvy. Pro neznalé: vafle je pojmenování pro speciální druh oplatky s plastickými čtverečky na povrchu.

Příklad:

Mám hroznou chuť na vafle se šlehačkou a javorovým sirupem.
U stánku na Václavském náměstí jsem si dal dvě vafle.

Pošli tento příspěvek svému blízkému