Jsi × si

 

Tato dvojice je pro mnoho z nás velice problematická a činí nám velké potíže použít správný tvar ve správném kontextu. Jedná se ale o zcela základní problematiku, kterou je nutné bezchybně zvládat.

Ve spisovném jazyce existují oba dva tvary, každý má ale zcela jiný význam a použití. Jsi vystupuje jako tvar slovesa být (konkrétně se jedná o 2. osobu jednotného čísla – tzn. „ty jsi“). Užíváme jej tedy tradičně jako sloveso být ve smyslu existovat (např. být někde, někdo) nebo poté spojením s dalšími slovními druhy je možné ho využít jako součást přísudku jmenného se sponou (např. být starý).

Oproti tomu tvar si je tvarem zvratného zájmena. Toto zájmeno, společně s tvarem „se“, se pojí se slovesy (učit se, číst si, zpívat si – v těchto případech můžeme se / si nahradit tvary sebe / sobě; učit sebe, číst sobě atp.).

Při psaní je tedy nutné zvážit, zda chceme vyjádřit význam slovesa být nebo zda je již sloveso obsaženo a nese význam, v tom případě se jedná o zvratné zájmeno.

Příklady:

Někdy nevím, jestli jsi opravdu můj přítel.

Proč jsi tak naštvaný?

Ještě si musím koupit žvýkačky na cestu.

Nemyslíme si, že je to dobrý nápad.

Pošli tento příspěvek svému blízkému