Copak × co pak

 

Ve spisovném jazyce se můžeme setkat s oběma tvary, lze napsat copak i co pak, musíme ale rozlišovat komunikační situaci a význam slov.

Copak (psáno dohromady jako jedno slovo) je řazeno mezi zájmena či příslovce dle konkrétního kontextu. Může vystupovat jako tázací zájmeno s významem podivu, zvědavosti nebo výčitky, nebo též obdivu, odmítnutí apod. V některých případech jej řadíme mezi citoslovce údivu, překvapení, rozmrzelosti apod. (např. copak, už zase něco potřebuješ?).

Oproti tomu varianta co pak je spojením dvou slovních druhů – „co“ zde plní funkci zájmena, „pak“ plní funkci příslovce (pak můžeme nahradit příslovcem potom). Využívá se tedy, například pokud se chceme dotázat na to, co se dělo potom, co bude následovat, co nastane. Častěji se s tímto tvarem setkáme v projevech neformálnějšího charakteru nebo mluvené řeči.

Příklady:

Copak ty mi to nemůžeš říct už dnes?

Copak? Něco se stalo?

Někdy si nejsem jistý, co budu dělat pak.

Pošli tento příspěvek svému blízkému