Žoviální × žovijální

 

Pravopisně správná je pouze varianta žoviální. Jedná se o přídavné jméno cizího původu, základem je francouzské slovo jovial. V české podobě slova je připojena přípona -ní (jovial+ ní).

Vložit písmeno „j“ by bylo nadbytečné. Většina podobných slov cizího původu si ponechává svůj pravopis, i přesto, že se ve výslovnosti vkládané písmeno projevuje. Toto přídavné jméno označuje, že je někdo při styku s lidmi veselý a pojmenovává též dobromyslnost, bodrost vyjádřenou nějakým gestem.

Příklady:

Skoro jsme se neznali, a přesto se mnou mluvil žoviálním tónem.

Potěšilo mě jeho žoviální poklepání na rameno.

Pošli tento příspěvek svému blízkému