Iritovat × irytovat

 

Jedinou správnou variantou je v tomto případě iritovat. Jedná se o sloveso cizího původu, které pochází z latinského slova irritare.

Cizí původ slova tak vysvětluje psaní „i“ po „r“, které je v českém pravopisu považováno za tvrdou souhlásku a vyžaduje si tedy psaní „y“.

Některá slova, která nejsou původně česká, si ponechala svůj pravopis, i přesto, že se přizpůsobila českému systému, sloveso lze časovat, a příbuzné podstatné jméno lze skloňovat – iritace. Slovo iritovat použijeme, pokud chceme vyjádřit, že nás někdo svým chováním dráždí, znervózňuje, rozčiluje apod.

Příklady:

Tímhle chováním mě vážně irituješ.

Irituje mě, když po sobě neumyješ nádobí.

Pošli tento příspěvek svému blízkému