Dennodenní × denodení

 

Spisovná čeština uznává jako jedinou správnou variantu dennodenní.

Jedná se o složené slovo ze dvou základu – v obou případech jsou to podstatná jména den. Je nutné si zapamatovat, že přídavné jméno denní se vždy píše se dvěma „n“ (například dvoudenní atp.) Proto je psaní dvou „n“ vyžadováno i u této složeniny.

Pomoci nám může též dělení slova: den-no-den-ní – zde lze vidět, že k části den je dvakrát přidána část -no, -ní (den+no, den+ní). Výrazem s podobným významem je přídavné jméno každodenní.

Příklady:

Už mě nebaví to dennodenní vstávání v 5 hodin ráno.

Dennodenně se musím procházet po parku, jinak jsem nervózní.

Pošli tento příspěvek svému blízkému