Oběti × obětí × objetí

Se všemi třemi slovy se můžeme ve spisovném textu setkat. Liší se jen svým významem (popř. pádem a číslem), ale přesto dávají češtinářům zabrat. Podíváme se na ně postupně, ať je to přehledné.

Oběť

Slovíčko oběť, často je to lidská oběť, nemusíme nejspíše hlouběji vysvětlovat. Protože co se týče přesného významu, je to zkrátka oběť např. násilného zločinu, nemorálního jednání či smůly. V tomto případě se píše ve slově ě.

Bylo potřeba zaevidovat oběť daného leteckého neštěstí.
Snažil se zjistit, jak věrohodně zaznamenat výpověď oběti, která násilný útok přežila.
V řecké mytologii byla zvířata, například ovce, zabíjena a přinášena jako oběti bohům.
Druhá světová válka si vyžádala více než 60 milionů obětí.
Oběť to rozhodně neměla jednoduché.

Obětí

Slovo obětí značí jen množné číslo od slova oběť. I v této variantě se píše ě.

Úřady dosud neudaly počet obětí havárie u našeho největšího krajského města.
Viděla jsi, kolik tam bylo obětí? To je hrůza.

Objetí

Slovo objetí vzniklo od slovesa obejmout, takže ho nemůžeme zaměňovat s prvními variantami. Objetí lze používat i ve smyslu objet překážku nějakým dopravním prostředkem. V tomto případě se píše ve slově je.

Musela jsem to auto objet, jinak bych nikdy nezaparkovala.
Mezi přáteli je běžné srdečné objetí na důkaz radosti ze společného setkání.
Potěšilo ho vřelé objetí od jeho fantastické přítelkyně.

Chyták na závěr

Zkuste se zamyslet nad poslední ukázkou. Je zde všechno správně?

Při objetí pevné překážky přehlédl protijedoucí automobil, protože byl zrovna v objetí přítelkyně. Naštěstí se stihl vyhnout a zabránil tak lidské oběti.

Autor/ka: Bc. Barbora Mikysková
Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český, Slovník spisovné češtiny
Pošli tento příspěvek svému blízkému