Býlí × bílý × bílí

Psaní těchto slov může působit potíže a je třeba dbát na to, v jakém smyslu jsou slova užita a rovněž také o to, jaký slovní druh zastupují.

Býlí je podstatné jméno, které označuje plevel nebo bylinu, rostlinu (to, co roste).

Jedná se o dnes již zastaralé slovo, původně spojené se slovem bylina, které je řazeno mezi vyjmenovaná slova písmene „b“, proto píšeme v kořeni slova „y“. Skloňujeme dle vzoru středního rodu – stavení (proto píšeme na konci slova „i“).

Bílý je pak přídavné jméno, které užíváme v případě, že chceme vyjádřit, že má něco bílou barvu. Skloňujeme jako ostatní přídavná jména tvrdá se vzorem mladý.

Bílí je sloveso, dá se řící i ve tvaru bělí. Jde tedy o stav, kdy se nějaký materiál například přetírá na bílou barvu. Alternativně se dá použít ve významu, že daný člověk krade.

Příklady:

Na jaře je vhodné vyhubit nežádoucí býlí na zahradě.

Pantáta bílí zeď své chalupy.

Zloděj vybílil pokladnu v samoobsluze.

Vždy když je mu špatně, je bílý jako stěna.