Osamělý × osamnělý

 

Pravopisně přípustná je pouze podoba osamělý, jedná se totiž o přídavné jméno odvozené od zájmena sám. V základu slova tak není přítomná skupina mně, která toto psaní vyžaduje.

Slovo osamělý užíváme v případě, že chceme vyjádřit, že je někdo opuštěn, že je někdo sám, u věci neživé jej používáme ve smyslu pustý, liduprázdný apod.

Pomůckou může být sloveso v první osobě jednotného čísla – (já) osamím. Ani zde není „n“.

Příklady

Člověk by neměl být o Vánocích osamělý.

Ve vedlejší ulici stojí zcela osamělý dům.

Uprostřed pustiny stála osamělá borovice.

Pošli tento příspěvek svému blízkému