Podpaží × podpaždí

Pojmem podpaží označujeme místo na těle, a to přímo pod paží. Pokud se o slově podpaží chcete dozvědět více, máme pro vás zajímavý článek.

Pravopis a etymologie

Slovo paže (podpaží, pažní, upažit, vzpažit ad.) nalezneme v češtině a slovenštině. Lužické paža má původ nejasný. Slovo je však značně rozšířené. Dalo by se říct, že se jedná o praslovanský dialekt paz-ja, který byl vytvořen obměnou přípony z všeslovanského paz-ucha (podpaží; staroslověnsky pazucha), ovšem ani zde nejsou souvislosti jasné.

Vezmeme-li v potaz slovinské pâzduha, chorvatský dialekt pȁzduha a lotyšské paduse, vychází se zřejmě z paz- a -duch-, což je pokračováním indoevropského dous- (paže). Doklad najdeme ve staroirském doë a staroindickém dóṣ, tedy to, co je pod paží.

Není však zřejmé, v jakém vztahu jsou slova podobného tvaru i významu (hornolužické podpacha, polské pacha, ruské pach či litevské pažastìs).

Pravidla českého pravopisu umožňují psaní obou variant, tedy podpaží i podpaždí. Důležité je zachovat v textu jednotnost.

Skloňování

Podpaží patří mezi podstatná jména rodu středního, která skloňujeme podle vzoru stavení.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. podpaží/podpaždí podpaží/podpaždí
2. podpaží/podpaždí podpaží/podpaždí
3. podpaží/podpaždí podpažím/podpaždím
4. podpaží/podpaždí podpaží/podpaždí
5. podpaží/podpaždí podpaží/podpaždí
6. podpaží/podpaždí podpažích/podpaždích
7. podpažím/podpaždím podpažími/podpaždími

Příkladové věty

Po očkování jsem měla nateklou uzlinu v podpaží.

Znáte písničku Podpaží od skupiny Sto zvířat?

Malým dětem se teplota měří v zadečku, těm větším už můžeme měřit v podpaží.

Polechtal mě v podpaží, to nesnáším!

Mohu si u vás koupit tuhý deodorant do podpaží?

Nevěnoval zápachu ze svého podpaždí žádnou pozornost.

podpaždí se mu udělaly nevzhledné koláče potu.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – podpaží. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 26.02.2022]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=podpa%C5%BE%C3%AD
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému