Buď × buť

Slovo buď může být buď rozkazovacím způsobem slovesa být, nebo spojkou. Veškerá pravidla psaní si vysvětlíme v následujícím článku.

Pravopis a etymologie

Nechoďme kolem horké kaše – je jen jediný správný zápis tohoto slova, a to BUĎ.

Slovo buď, jakožto rozkazovací způsob slovesa být (budu)

Slovo být prochází napříč slovanskými jazyky – polské być, ruské byť, srbské a chorvatské bȉti, staroslověnské byti. Příbuzenský vztah s praslovanským byti lze nalézt v anglickém be, starohornoněmeckém buan s významem žít, bydlet, staroirském buath s významem být, latinském fuī s významem byl jsem, řeckém phýomai s významem rostu, vznikám, staroindickém bhávati s významem vzniká, stává se. Vše má původ v indoevropském bheh2 / bhuh2, tedy růst, vznikat.

Slovo budu taktéž nalezneme ve slovanských jazycích – polsky , rusky búdu, srbsky a chorvatsky bôm, bôdem, staroslověnsky . Praslovanské slovo se používá jako budoucí čas slovesa býti. Budu často bývá srovnáváno s latinským -bundus, a to například ve slově moribundus, tedy ten, kdo je na umření (od morī s významem umřít).

Slovo buď, jakožto spojka

Spojka buď(to) se vyskytuje jen v češtině, slovenštině a polštině (bądź). Původně se jedná o rozkazovací způsob od budu (↑).

Pokud jde o spojku souřadicí ve spojeních buď(to) – (a)nebo, buď(to) – buď(to), čárku nepíšeme.

Pokud se jedná o spojku s čistě vylučovacím významem, který nám dává na výběr, ve spojení buď(to), (a)nebo čárku píšeme vždy!

Buď si s ním promluv, nebo se na něj vykašli, ale rozhodně se tím už netrap.

Nestůj v těch dveřích! Buď pojď dál, nebo odejdi.

Časování

Sloveso být patří mezi nepravidelná slovesa (podobně jíst, chtít, vědět). Třídy a vzory u těchto sloves neurčujeme. Sloveso být je nedokonavé a funguje také jako pomocné sloveso.

Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1.     (já, my) jsem jsme
2.     (ty, vy) jsi jste
3.     (on, ona, ono, oni, ony, ona) jsou jsou
Rozkazovací způsob Buď! Buďte!
Příčestí
Činné byl
Trpné
Přechodník
Přítomný – mužský rod jsa jsouce
Přítomný – ženský, střední rod jsouc
Minulý – mužský rod byv byvše
Minulý – ženský, střední rod byvši
Podstatné jméno slovesné bytí

Pozor si dejte u tvarů podmiňovacího způsobu! Zápisy ve formě my bysme, případně my by jsme, vy by jste a vy by ste jsou nesprávné! Správně je pouze my bychom a vy byste.

Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1.     (já, my) bych bychom
2.     (ty, vy) bys byste
3.     (on, ona, ono, oni, ony, ona) by by

Příkladové věty

Buď milý, prosím.

Buď už konečně zticha!

Buď tam včas, jestli to nestihneš, nepřej si mě!

Buď vše stihne dnes, nebo to dokončí zítra.

Buď tady a nikam nechoď!

Buď to sníš, nebo budeš o hladu!

Můžeš si vzít buď ten červený svetr, nebo mikinu. Nic jiného tady nemám.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. Internetové zdroje Internetová jazyková příručka – buď. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 29.01.2022]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=bu%C4%8F Internetová jazyková příručka – být. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 29.01.2022]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=b%C3%BDt Heslo| Akademický slovník současné češtiny. [online]. Copyright © 2012 [cit. 29.01.2022]. Dostupné z: https://slovnikcestiny.cz/heslo/b%C3%BDt/0/20113
Pošli tento příspěvek svému blízkému